Za čistou vodu
Základem je samozřejmě voda, ve které zřetelně vidíme dno. Tedy naprosto čistá, nezakalená, bez jakýchkoli drobností v ní plovoucí. O ty se nám stará filtrace a je jedno jakou máte. Je sice pravda, že Zeolit je lepší nežli písek, ale vy výsledku máte vodu čistou tak jak tak. Ale filtrace sama to nezvládne. Ta zadrží pevné částice do určité velikost. Mikročástice už nedá, na ty se musí jinak. Zde nastupuje těžká artilerie v podobě chemických látek. Ta bakterie usmrtí. Ovšem pouze obrazně. Pokud si myslíte, že je zabije, tak v podstatě ano. Ale zajímalo vás někdy, co se stane s tou mrtvou hmotou? Chemické přípravky způsobí smrt těchto neviditelných potvůrek a zároveň je také rozloží. Tímto rozkladem z nich vyrobí to, co už filtrace běžně zachytí. Takže potvůrky mizí a je od nich pokoj.
Může se stát, že nám to nějak moc nepomůže a voda se barví jako by do ní někdo nalil mléko. Zde může být více důvodů a bez měření těžko důvod určit. Zde je možno použít vločkovače. Ten umí mikročástice vysrážet do větších kusů, obrazně řečeno a ty opět uklidí filtrace. S vločkovačem se to však musí umět, protože se může stát, že „vyvločkuje“ sám sebe.
S mikroorganismy bude problém stále, pokud si nehlídáte parametry vody. Je třeba vědět, že špatné pH snižuje drasticky účinnost chloru jako takového, a to v extrémních případech klidně o osmdesát procent. Toto je třeba prostě skutečně hlídat. Pokud je situace skutečně špatná, lze použít chlor šok. Ten dokáže zachránit opravdu hodně situací. Pokud ovšem máte vysrážený vodní kámen, tak zde je vám nejen chlor šok, ale i běžný chlor naprosto k ničemu. Na ten se zase musí úplně jinak, ale již není místo na popis jak. To vysvětlím zase v příštím článku. Pokud vás chemie do bazénu zajímá a potřebujete ji, tak klikněte na odkaz umístěný o kousek výše. A už můžete nakupovat.